5. února 2015

Jak děti učit lyžovat 4 - hurá na svah!

Dneska navazuji na minulý článek o pluhu. V něm a i v těch předchozích "cvičily" hlavně děti, dneska to bude už i trochu o vás a bez lyží to nepůjde.




Skončila jsem u toho, jak dítě sjíždí z malé výšky v pluhu nebo základním postoji a dole zkouší zastavit pluhem. Pokud mu to jde, blahopřeju, máte šikovné dítě a ušetříte si záda. Ale možná se stane, že to dítěti vůbec nepůjde. Zde máte několik možností. Jedna: dáte dítě do lyžařské školy, druhá: můžete si zajít pro grog a pak z okraje sjezdovky pozorovat dítko, jak dělá či nedělá pokroky samo a třetí možnost: rozhodnete se dítěti pomoct.

Když se rozhodnete pro třetí možnost, tak se možná trochu zapotíte, ale zase pak nebudete potřebovat ten grog. Vemte dítě na kopec (na začátek je lepší malý kopeček nebo vyšlápněte jen pár metrů na svah), nastavte si ho do postoje (lepší když to zvládne samo) a pojedete před ním pomalu pozpátku. 
U toho budete dítěti držet špičky lyží (tím ho brzdíte) a připomínat mu, ať dá patičky od sebe nebo mu je tak budete dávat vy sami. Asi nemusím psát, že tohle by neměl dělat rodič - lyžařský začátečník, který je o dvě lekce před dítětem. Nejdříve si to radši zkuste sami bez dítěte, pomalu a opatrně sjíždějte a pak to dobře zvažte - zda do toho půjdete nebo si nakonec přece jenom skočíte pro ten grog. Pokud tak pojedete, uvědomte si, že občas musíte mrknout přes rameno, ať někam nezahučíte nebo do někoho nenabouráte.
A opravdu: na velký a přeplněný kopec takto lyžovat nechoďte, je to o hubu.

Takhle nějak jsem to myslela.
Když to zvládáte, tak je to dobrý způsob, jak dítě učit. Za špičky lyží ho nijak netahejte (možná lehce při rozjezdu), nechte ho jet a jen ho jistěte. Rychlost korigujete vy. Dítě bude mít zřejmě snahu chytat se vás za hlavu (tomu se nelze divit, budete mít hlavu přímo před jeho rukama), tak mu jen připomínejte, ať si dává ruce na kolena a vás se nedrží, ať zkouší jet samo. Možná se bude hodně předklánět a bude mít sklopenou hlavu, na to většinou pomůže, když mu řeknete, ať se dívá tam, kam jede a zvedne bradu nahoru.

Ze začátku nejezděte přímo dolů, ale šikmo svahem, dítěti půjde většinou odsunout lépe spodní lyže (patka), jezděte proto sem a tam, ať potrénuje na obě nohy. Během jízdy mu dávejte pokyny, ať zkusí břibrzdit, rozjet se, zastavit a jistěte ho čím dál méně. Brzděte ho a rozjíždějte pomalu a hlavně plynule, dovedete si asi představit, co se stane, když ho najednou za ty špičky prudce potáhnete nebo ho v rychlosti najednou bloknete :-).

Po tomto nácviku můžete pomalu začít zkoušet zatáčky, zde se dostane ke slovu opět chůze. Už jsem v jednom z minulých článků psala, že podle některých chytrých pánů a lyžařských nadšenců (např. Zehetmayer) vychází carvingové lyžování z principu obyčejné chůze. Zde to zkusím trošku rozvést, ale jen hodně jednoduše pro naše skromné pluhové potřeby. 
Teoretický popis akce se může zdát trošku šílený, ale prakticky je to velmi jednoduché, u nás ve škole jsme říkali "Vykroč tam, kam chceš jet". Takže jedete pozadu před dítětem, dítě jede v pluhu, vy ho držíte za špičky a rozhodnete se jet doleva (z pohledu dítěte doprava, ať je to jednodušší:). Řekněte mu, kam má jet a ono se tam podívá – to je krok jedna. Vy zároveň jemně potáhnete jeho pravou (z vašeho pohledu levou) špičku lyže dopředu, můžete ji i malinko nadzvednout a to je všechno. Pokud dítě nespadne:), tak tam zatočí. Můžete mu u toho říkat, ať si více pokrčí kolínko té nohy, která vykračuje (kterou vy taháte dopředu). Tohle mu občas připomeňte, i když už bude jezdit samo, děti se občas snaží zatáčet s nataženýma nohama a to jde těžce.



Ještě jednou pro úplné upřesnění: dítě jede vlevo, vykračuje levá noha doleva, dítě jede vpravo, vykračuje pravá noha doprava.

Zkoušejte, jezděte a nechávejte dítěti čím dál více volnosti, jste tam jen jako pojistka. Když už to trochu zvládá, tak ho vůbec nedržte, jen jeďte pozadu před ním, dělejte zatáčky a dítě by mělo jet ideálně za vámi. Pokud jste v této fázi, tak dítko samo lyžuje, moc gratuluji.



Tímto moje teoretická výuka končí, do větších akcí se pouštět nebudu, tam už to opravdu chce praktické ukázky. Ráda bych připomněla, že všechny tyto lyžařské články, které jsem pro vás psala, jsou jen jakýmsi základním návodem jak by se mělo na samém začátku postupovat.

Držím palce, přeji hodně trpělivosti a lyžařských úspěchů a teď už hurá na svahy, protože lyžovat se naučíte jen lyžováním.

Skol




Žádné komentáře:

Okomentovat

Sto lidí, sto názorů.