18. května 2015

Hurá za pokladem! Aneb geocaching s dětmi

Keš je třeba pořádně zamaskovat.
Chodíte rádi? A chcete, aby vaše děti taky rády chodily? A jim se moc nechce? Tak je zapojte do geocachingu a uvidíte – snad se něco změní. Troufám si tvrdit, že by to mohlo klapnout, snad každé dítě má v sobě aspoň trochu z dobrodruha hledajícího ztracený poklad. Je celkem jedno, kam chcete výpravy pořádat. Nejlepší (aspoň podle mě) jsou ty do přírody a zde se taky asi nejvíce keší nachází, ale kešky najdete i ve městech nebo v malých vesničkách. Jen v nákupních centrech jich zřejmě moc není :).


Že nevíte, co to ten geocaching vlastně je? Nezoufejte, krom toho, že na internetu je o tom spousta informací, tak i já jsem se snažila geocaching stručně popsat ve svém minulém článku. Pokud jste ho ještě nečetli, můžete se na něj podívat zde.

Naši kluci chodí na výpravy a výlety celkem rádi, takže je na túru ani přemlouvat a lákat nemusíme. Ale třeba někdy, v podzimním pošmourném dni, se ani jim ven nechtělo, ovšem jen do té doby než jim manžel řekl, že by mohli jít najít nějakou kešku. To hned byla jiná (jo, jo, motivace hýbe světem:). Zasedli k počítači, vybrali si podle mapy keš nebo keše, které budou hledat a vyrazili. Někdy se mnou, jindy jen sami chlapi. Ale z těch akcí, na kterých jsem byla, můžu říct, že je to fakt bezva. I mě moc baví to finále, kdy už víte, že jste na místě, že někde tady "to" je a hledáte – pod kameny, v borůvčí, ve starém kmeni (kdo tam šáhne?), nahoře na větvi nebo v puklině ve zdi starého viaduktu, o kterém jste předtím neměli ani ponětí… A potom ta jejich dětská (a naše taky) nefalšovaná radost, že jsme to našli! Super.
Hledání na Ondřejníku. Keš byla ve vykotlaném stromě v pěkně prudkém svahu.

Sami jsme se přitom ke geokešinku dostali jako slepý k houslím. Samozřejmě jsme o  něm slyšeli a věděli jsme zhruba o co jde, ale nijak nás nenapadlo ho provozovat. Až jednou nás náš kamarád požádal, abychom za něj doručili svatební blahopřání na svatbu, které se nemohl zúčastnit a která se náhodou konala na louce v blízkosti našeho bydlení. Svatebčany jsme neznali, ale bylo nám řečeno, že jsou to vášniví geocacheři a že předávka přání by měla proběhnout v tomto duchu. Takže jsme dle instrukcí hráli divadlo. Měli jsme souřadnice svatby a šli jsme si tam pro poklad (keška = novomanželé). Našli jsme je, zmateně jsme jim vysvětlil na co si hrajeme, předali jsme jim přání a na oplátku (dle pravidel) jsme obdrželi zátku od šampaňského. No, šaškárna, novomanželé trošku koukali, co za blázny mají na svatbě, ale u nás byl plamen zažehnut.
Nakonec jsme ji našli a že byla dost velká, tak si svůj poklad mohli vybrat úplně všichni.
Bezvadné na geocachingu je, že navštívíte místa v okolí vašeho bydliště, kam byste pravděpodobně vůbec nešli. Jednou ze základních myšlenek geocachingu totiž je umísťování keší na místa, která, ač nejsou nijak turisty navštěvovaná, jsou něčím zajímavá. Tyto zvláštnosti se dozvíte z popisků uveřejněných u každé kešky - je to většinou hodně zajímavé čtení.
A občas tak narazíte na opravdové "poklady". Třeba téměř hned za barákem máme zvláštnost, chráněný přírodní výtvor, Travertinovou kaskádu. V docela příkrém svahu tady vyvěrá potůček, který dále teče v mělkém korýtku uprostřed travertinového! valu, který se místy zvedá nad okolní terén až o 70 cm. Z popisku to tak suprově třeba nevypadá :-), ale když to uvidíte a něco si o tom ještě přečtete, tak je to přinejmenším hodně zajímavé. A bez kešky bychom se možná vůbec nedozvěděli, že tady něco takového je. 
Travertinová kaskáda. Ten val nevytvořili lidé, ale příroda. A nahoře u vývěru se můžete i napít.


Nebo ještě blíže k nám "Mločí studánka". Viděli jste někdy volně v přírodě přísně chráněného mloka skvrnitého? Zde máte hodně velkou šanci. Krom toho tady vyvěrá pramen opravdu čisté (pitné) výborné vody.
Samozřejmě, že jsou kešky ukryty i na turisticky atraktivních místech a třeba jste na některých seděli během odpočinku na vaší túře a ani o tom nevíte. A možná kolem nějaké každý den chodíte. No, nezní to dobrodružně?

Některé kešky ale můžou být uloženy i na úplně obyčejných místech, která žádný speciální význam nemají. Zase ale může být celkem akční se k nim dostat – to je příklad jednoho billboardu v Brně. Jsem ráda, že na nás tenkrát nikdo nezavolal chlapy, co by nám pomohli a přitom nás ještě ochránili. Lozila jsem po té reklamě tenkrát celkem dost dlouho.
Nejen v lese schované kešky jsou...:-)
Někdy je hledání flákačka a jindy je to o hubu. A někdy keš vůbec nenajdete. Ale to je spíše výjimka, nám se to stalo třikrát. A vzhledem k tomu, že jsme jich odlovili 56, tak to není tak špatný poměr. 
Normální je: šplhat po stromech, lézt pod smrčky, plahočit se do prudkého kopce v hustém lese, občas se točit v bludném kruhu a zoufat si, s největším sebezapřením šahat rukou do nějaké tmavé díry, ve které možná najdete krabičku, ale taky klidně něco jiného - brr, chodit půlhodiny dokolečka kolem hasičské zbrojnice a hledat prasklinu ve zdi, šmátrat rukou ve zdi splavu tak zuřivě, že jste za chvíli celí mokří nebo se pohádat o tom, který z těch stromů kolem vypadá jako trojzubec - mimochodem tohle ještě nemáme dořešené, je to jedna z těch tří nenalezených kešek :-).
Většina keší je ale nakonec celkem lehce dostupná, asi aby je ulovilo co nejvíce lidí a hlavně dětí. I když, primárně, to vyloženě dětská hra není. 
Hledání kešky v "čeladenském kaňonu". Trošku nám to tenkrát klouzalo a jen tak tak jsme se nekoupali. A našli jsme!



Unavený Ondra
s výborně maskovanou
keškou.
V současné chvíli máme u nás doma trošku keškový útlum. A není to tím, že by nás to už nebavilo nebo tím, že se už téměř měsíc potýkáme nastřídačku (někteří opakovaně, že?) s angínou. Ale všechny keše v okolí jsme už ulovili a tak čekáme na nové a některé si vyloženě necháváme na později – třeba celá kešková série kolem masívu Ondřejníku by mohla být naše prázdninová výzva. Ale i když vše v okolí odlovíte, tak není třeba se hroutit, protože kešky jsou po celém širém světě (třeba i na řeckém ostrově Kos). Hledat můžete na dovolené, cestou na dovolenou, když máte volnou chvíli na služební cestě nebo třeba když jste někde dál od domova na svatbě či jiné oslavě a je tam zrovna "mrtvá chvíle" :-). Hledat můžete kdekoli a kdykoli…



Takže pokud byste rádi rodinnou zábavu či jen tipy na výlety, zkuste geocaching. Na začátek si vyberte v okolí zajímavou kešku, jděte do toho a sami uvidíte, zda vás to chytne... Nás to chytlo a doporučujeme.

Pěkné jarní dny a úspěšné hledání!



Žádné komentáře:

Okomentovat

Sto lidí, sto názorů.