4. ledna 2016

Vánoční deníček 1

Krátký deník o tom jak se kluci nepřestali pohybovat ani během vánočních prázdnin a taky o tom, že i když zůstanete na prázdniny doma (navíc bez sněhu), tak to není žádná nuda. 
Poznámka: vzhledem k zaměření webu zde vyzdvihuji převážně pohybové aktivity.








23. den před a první den prázdnin.
Dopoledne - kluci byli v extázi z toho, že nemuseli do školy, řádili a zlobili, tak jsme je vzali ven k řece, tam se mohli vysílit.
Odpoledne - nevysílili se a tak jsme opět vyrazili ven. Dvě hodiny běhali po kopečkách nad domem. Lezli jsme po stromech (ano, i my s manželem) a objevili jsme zase několik nových zákoutí a pěšinek. Cestou zpět jsme se rozdělili - mladší syn chtěl ještě ke kravínu. Cestou tam mě potěšil, říkal: "Pojď, ukážu ti, která kráva jsi ty". 
A ač se to zdá jako nemožné, ani večer toho všeho kluci neměli dost - jeli jsme tedy ještě na bazén. Usínání pak ale bylo velmi rychlé :-).




24. den "V".
Ráno -  rodinné záležitosti: vařonka a hřbitovy - tolik lidí jsem tam neviděla ani na Dušičky.
Odpoledne - vyvenčení divokých a natěšených dětí u řeky. Po návratu na zahradu ještě důkladně provětrali kožichy třem kočkám.
Večer klasika. Ovšem kolem devíti jsme měli sportovní chvilku, Ondra našel venku svůj dárek - kolo. K našemu překvapení (není zrovna cyklofanda, ale kolo potřeboval) si ho chtěl hned vyzkoušet a vypadal velmi spokojeně, uf. Škody: skoropřejetí staré kočky a zboření plotu - zde se prosím neposmívají ti, kteří měli tu čest vidět náš plot :-). Ale jo, je jen z vrbových proutků.


25. zkouškový den.
Dopoledne - venkovní zkouška nesportovních dárků na zahradě. Z dálkově ovládáného autíčka, které bylo určeno pro venkovní i vnitřní použití se v tu chvíli stalo autíčko pouze pro venkovní použití - to bláto z něho už nedostaneme nikdy.
Odpoledne - zkouška sportovních dárků - kol. Ondra trýznil přehazovačku a Vojta zkoušel "nové" poděděné kolo. Sportovní chvilku jsem měla i já - Vojta sice parádně a rychle jezdil, ovšem zatím sám nestartoval a horší bylo, že ani sám nezastavoval - musela jsem ho svižně dobíhat.




26. Pochod tří hospod.
Teda tak se tomu už dlouho říká, ale ten název letos nebyl zcela přesný - hospody byly jen dvě :-). Jde o zimní rodinnou akci, sejde se nás co nejvíc a "děláme turistiku" pod Lysou Horou - zjednodušeně řečeno. Letos jsme se rozdělili na tři skupiny a myslím, že ta naše si dala opravdu pěknou procházku. Děcka opět překvapila. Jsme sice zvyklí, ale ta nevyčerpatelná energie mě vždy dostane - naši dva divoši a Viktorka trasu neprošli, ale proběhli. Navíc bych si tipla, že zvládli dvojnásobné množství kilometrů, cestu si zpestřovali výběhy do prudkých strání, prodíráním se v houští a místy i minihorolezeckými výkony - ideální běžecký trénink!






27. třikrát "K" - kolo, kopec, koledy.
Únava z předchozího dne? Nikde. Dopoledne sice proběhlo jen lítání po zahradě, ale odpoledne jsme opět vyrazili na kopečky nad domem. Na jednom z nich bylo sousedské zpívání koled, opékání párků, popíjení horkého čaje atd. Vojta vyrazil na kole, bohužel pořád ještě sám nestartoval, takže jsem ho opět stíhala. Nahoře na kopci vypadali kluci trošku zmoženě, rychle se ale oklepali. Cestou zpět Vojta nasadil vyloženě vražedné tempo, hlavně tedy pro mě - domů jsem doběhla celkem zchvácená. Bohužel asi Vojta uhnal i sebe, ale to budeme vědět až druhý den.


28. konečně pyžamový den.
Takže včera se Vojta uhnal - objevila se rýma a lehká teplota, večer trošku větší teplota. Rozhodli jsme se celý den relaxovat a nabírat sílu.




Tímto končím první část deníku, pokud si chcete přečíst pokračování, tak stačí kliknout zde.

Hodně štěstí v novém roce!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Sto lidí, sto názorů.